35. A oni zase vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše podle způsobu lámání chleba.
36. Ještě neskončili svoje vyprávění a tu sám Ježíš stál mezi nimi a pozdravil je: „Pokoj vám!“
37. Velice se lekli; domnívali se, že se jim zjevil nějaký duch.
38. Avšak on je pokáral: „Co se lekáte a proč si vymýšlíte takové věci?
39. Podívejte se na moje ruce a nohy, jsem to opravdu já. Můžete si na mne sáhnout, nejsem duch, ten nemá tělo z masa a kostí.“
40. Při těch slovech jim ukázal rány po hřebech na rukou i na nohou.
41. Jeho žáci tomu stále nemohli uvěřit, připadalo jim to příliš krásné, než aby to mohla být pravda. Požádal je tedy: „Máte tu něco k jídlu?“
42. Podali mu pečenou rybu a plástev medu
43. a on to s nimi snědl.
44. Pak jim řekl: „Vzpomeňte si! Když jsem býval s vámi, často jsem vám připomínal, že se musí naplnit všechno, co je o mně předpověděno u Mojžíše, Proroků a v Žalmech.“
45. A tak je dovedl k tomu, že konečně porozuměli slovům Bible, která o něm hovořila.
46. Pak pokračoval: „To všechno ukazovalo k tomu, že předpověděný Mesiáš musí mnoho vytrpět, zemřít a třetího dne vstát z mrtvých.