4. A i kdyby tě prosil o odpuštění sedmkrát za den a upřímně litoval svých činů, vždy mu znovu odpusť.“
5. Učedníci prosili Ježíše: „Dej nám mocnou víru!“
6. On odpověděl: „Kdybyste měli víru aspoň jako zrnko hořčice a řekli tomuto stromu: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře,‘ stalo by se to.
7-8. A ještě něco: Když se nějaký otrok vrátí po celodenní práci na poli, není zbaven domácích povinností. Nebo jste snad slyšeli, že by si sedl ke stolu a že by ho pán obsluhoval
9. a děkoval mu za vyplněný úkol?
10. Podobně je to i s vámi. Když uděláte všechno, co vám Bůh ukládá, řekněte: ‚Jsme jen služebníci, vykonali jsme pouze svou povinnost.‘“
11. Na cestě do Jeruzaléma procházel Ježíš pomezím Samařska a Galileje.
12. U jedné vesnice se s ním potkalo deset malomocných. Zastavili se opodál
13. a volali: „Ježíši, Pane, slituj se nad námi.“
14. Podíval se na ně a řekl: „Jděte a ukažte se kněžím, ať vám potvrdí, že jste zdrávi.“ Poslechli a cestou byli své nemoci zbaveni.
15. Jeden z nich, když zjistil, že je zdráv, vrátil se a hlasitě chválil Boha.
16. Padl Ježíšovi k nohám a z celého srdce mu děkoval. Ten muž byl Samařan.
17. Ježíš se ho zeptal: „Nebylo vás uzdraveno deset? Kde je devět ostatních?
18. Proč se také nevrátili, aby Bohu poděkovali jako tento cizinec?“
19. A tomu muži řekl: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.“
20. Farizejové se Ježíše ptali, kdy přijde Boží království. Odpověděl jim: „Boží království nenajdete na určitém místě,
21. abyste mohli říci: Je tady nebo tam. Ono už je mezi vámi.“
22. Svým učedníkům řekl: „Přijde doba, kdy si budete toužebně přát, abych se vrátil a viditelně se ujal vlády. Ale ještě to nebude tak hned.
23. Nedejte se mýlit, když vám budou říkat: ‚Kristus je tamhle‘ nebo ‚je tady!‘ Nechoďte nikam a nikoho takového nenásledujte.
24. Jako když oslňující blesk protne oblohu a je dobře viditelný z mnoha míst země, tak náhlý a zřetelný bude můj návrat.