15. Překvapení Židé se divili: „Jak to, že se tak vyzná v Písmu, když na to nemá školy?“
16. Ježíš jim odpověděl: „Nepředkládám vám své vlastní názory. Tlumočím jen to, co vám chce sdělit Bůh.
17. Jste-li ochotni plnit Boží vůli, jistě poznáte, že to nejsou má vlastní slova.
18. Kdo přináší světu jen vlastní myšlenky, ten touží po slávě a lidské chvále. Ale ten je upřímný a pravdomluvný, kdo svou řečí oslavuje Boha.
19. Mojžíš vám dal zákon, ale nikdo z vás ho neplní. Jakým právem mne osočujete? Proč mi ukládáte o život?“
20. „Ty ses snad pomátl na rozumu! Copak tě chce někdo zabít?“ ozvalo se z davu.
21. Ježíš jim řekl: „Uzdravil jsem v sobotu nemocného člověka, a vyvedlo vás to z míry.
22-23. Přitom vy sami nepovažujete za porušení, když připadne na sobotu povinnost udělat obřízku, a klidně ji vykonáte. Proč vás tedy tak rozčiluje, že jsem v sobotu vrátil člověku zdraví?
24. Neulpívejte na povrchu, ale pronikejte k jádru věci.“
25. Někteří z jeruzalémských občanů povstali: „Je to opravdu ten, kterého chtějí zabít?
26-27. Veřejně káže v chrámu, a oni ho nechají. Že by ho přece uznali za Mesiáše? To se nám nezdá. O Mesiáši prý nikdo nebude vědět, odkud přišel, ale Ježíšův původ známe.“
28. „Znáte mne a víte, odkud pocházím,“ zvolal Ježíš. „Ale neznáte toho, který mne poslal.