kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21

Nový Zákon

Jan 7 Slovo na Cestu (SNC)

Ježíš je nepochopen svými bratry

1. Pak Ježíš chodil po Galileji, v Judsku mu ukládali o život.

2. Když se blížily židovské svátky díkůvzdání,

3. Ježíšovi bratři naléhali: „Jdi do Judska, ať lidé vidí tvoje činy!

4. Neskrývej se v ústraní, ale snaž se prosadit na veřejnosti.“

5. Oni ho totiž nechápali.

6. Ježíš jim řekl: „Půjdu, až přijde můj čas. Vy můžete jít kdykoliv,

7. protože vás lidé nebudou nenávidět tak jako mne. Neradi slyší, když je obviňuji z jejich zlých činů.

8. Jděte klidně sami a já přijdu, až bude vhodná chvíle.“

Ježíš káže veřejně v chrámu

9-10. Ježíš zůstal v Galileji, ale brzy po odchodu svých bratrů se tajně vydal na cestu. Chtěl totiž dojít do Jeruzaléma nepoznán.

11-12. O svátcích ho tam lidé hledali a všude se o něm hovořilo. Někteří ho chválili, jiní zase říkali, že plete lidem hlavu.

13. Ale to se jen šeptalo, protože mluvit o něm na veřejnosti bylo nebezpečné.

14. Uprostřed oslav se Ježíš objevil v chrámu a začal kázat.

15. Překvapení Židé se divili: „Jak to, že se tak vyzná v Písmu, když na to nemá školy?“

16. Ježíš jim odpověděl: „Nepředkládám vám své vlastní názory. Tlumočím jen to, co vám chce sdělit Bůh.

17. Jste-li ochotni plnit Boží vůli, jistě poznáte, že to nejsou má vlastní slova.

18. Kdo přináší světu jen vlastní myšlenky, ten touží po slávě a lidské chvále. Ale ten je upřímný a pravdomluvný, kdo svou řečí oslavuje Boha.

19. Mojžíš vám dal zákon, ale nikdo z vás ho neplní. Jakým právem mne osočujete? Proč mi ukládáte o život?“

20. „Ty ses snad pomátl na rozumu! Copak tě chce někdo zabít?“ ozvalo se z davu.

21. Ježíš jim řekl: „Uzdravil jsem v sobotu nemocného člověka, a vyvedlo vás to z míry.

22-23. Přitom vy sami nepovažujete za porušení, když připadne na sobotu povinnost udělat obřízku, a klidně ji vykonáte. Proč vás tedy tak rozčiluje, že jsem v sobotu vrátil člověku zdraví?

24. Neulpívejte na povrchu, ale pronikejte k jádru věci.“

25. Někteří z jeruzalémských občanů povstali: „Je to opravdu ten, kterého chtějí zabít?

26-27. Veřejně káže v chrámu, a oni ho nechají. Že by ho přece uznali za Mesiáše? To se nám nezdá. O Mesiáši prý nikdo nebude vědět, odkud přišel, ale Ježíšův původ známe.“

28. „Znáte mne a víte, odkud pocházím,“ zvolal Ježíš. „Ale neznáte toho, který mne poslal.

29. Já ho znám dobře a vím, že si zaslouží naši důvěru. On za mnou stojí, neprosazuji svou vlastní věc.“

30. Chtěli ho zatknout, ale nikdo se k tomu neodhodlal, protože ještě nepřišla chvíle, kdy se to mělo stát. Mnozí z posluchačů v Ježíše uvěřili.

31. Řekli si: „Mesiáš by určitě nedělal více zázraků než on!“

Náboženští vůdcové usilují o zatčení Ježíše

32. Když se to doneslo farizejům a velekněžím, poslali chrámovou stráž, aby ho zatkla.

33. Ježíš pokračoval: „Zůstanu s vámi ještě nějaký čas a pak se vrátím k tomu, který mne poslal.

34. Až odejdu, budete mne marně hledat, ale za mnou se nedostanete.“

35-36. Židé se překvapeně ptali: „Kam chce odejít, že se za ním nedostaneme? Chce snad jít mezi pohany a učit je?“

37-38. Poslední den svátků, když kněží v průvodu nesli vodu do chrámu, stál tam Ježíš a volal: „Kdo má žízeň, pojď se ke mně napít. Písmo říká, že nitro každého, kdo ve mne uvěří, vydá životodárný pramen.“

39. Mluvil o Božím Duchu, který měl být seslán až po dovršení Ježíšova díla na zemi. Měl ho dostat každý, kdo v Ježíše uvěří.

40. Ze zástupu se ozvaly dohady: „To je asi Mesiáš.“

41. Někteří však namítali: „Ne, to může být nanejvýš jeho předchůdce. Pochází přece z Galileje!

42. A Písmo říká, že Mesiáš se narodí v Betlémě a že bude potomkem krále Davida.“

43. Nakonec se pohádali.

44-45. Chrámová stráž se neodvážila Ježíše zatknout. Vrátili se ke kněžím a farizejům, kteří se na ně obořili: „Kde ho máte? Proč jste ho nepřivedli?“

46. „Nemohli jsme, takového člověka jsme ještě neslyšeli.“

47. „Tak i vy jste se nechali svést?“ zlobili se farizejové.

48. „Uvěřil mu snad někdo z velerady nebo z nás?

49. Co se dá čekat od nevzdělaného davu! Nevyznají se v Bibli a takhle to dopadá.“

50. Jeden z farizejů – Nikodém, který před časem Ježíše navštívil, namítl:

51. „Jak můžete odsoudit člověka, kterého jste nevyslechli? Odpovídá to našemu zákonu?“

52. „Nejsi snad jeho krajan?“ zeptali se ho. „Ukaž nám v Bibli, že má přijít prorok z Galileje.“

53. A s tím se rozešli.