3-4. Ti dva se zvedli a spěchali ke hrobu. Druhý učedník Petra předběhl a byl tam první.
5. Do hrobu však jenom nahlédl a uviděl prázdné plátno.
6. Ale tu přiběhl Petr, který vešel dovnitř a kromě plátna nalezl
7. i šátek, jímž byla ovázána Ježíšova hlava; ten byl svinutý a položený zvlášť.
8-9. Za Petrem vstoupil do hrobu i druhý učedník, všechno si prohlédl a uvěřil, že Ježíš vstal z mrtvých. Až dosud to totiž stejně jako ostatní nechápal.
10. Oba učedníci se vrátili zpět,
11. ale Marie zůstala u hrobu a plakala.
12. Náhle spatřila v hrobce dva anděly v bílém; seděli na obou koncích kamenné lavice, na níž předtím spočívalo Ježíšovo tělo.
13. „Ženo, proč pláčeš?“ zeptali se jí.„Vzali mého Pána a nevím, kam ho uložili.“
14. Když to řekla, obrátila se a spatřila, že za ní někdo stojí.
15. Neznámý ji oslovil: „Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?“Myslela, že je to zahradník, a odpověděla: „Pane, jestli jsi ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho uložil, a já ho pochovám.“
16. Ježíš jí řekl: „Marie!“Pohlédla na něj a řekla: „Můj Mistře!“ a poklekla před ním.
17. „Nedotýkej se mne!“ varoval ji Ježíš, „ještě jsem se nevrátil k svému Otci. Běž a pověz bratřím, že odcházím k svému i vašemu Bohu a Otci.“
18. Marie Magdaléna vyhledala učedníky a řekla jim: „Viděla jsem Pána,“ a sdělila jim, co jí uložil.
19. Téhož dne večer byli učedníci pohromadě za zamčenými dveřmi, protože se báli, že teď přijdou Židé na ně. Pojednou stál Ježíš mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“
20. Potom jim ukázal rány v rukou a v boku.To byla radost pro učedníky, že zase vidí svého Pána!
21. Ježíš opakoval: „Pokoj vám!“ a pokračoval: „Otec vyslal mne a já vysílám vás.“