56. Oni však pokoušeli Boha Nejvyššího, vzpírali se mu a jeho svědectví nezachovávali.
57. Odvraceli se, jednali věrolomně jako jejich otcové, selhávali jako záludný luk.
58. Popouzeli ho svými návršími a dráždili ho svými modlami.
59. Bůh to slyšel a rozhněval se. Zcela Izraele zavrhl.
60. Opustil příbytek v Šílu, stan, kde přebýval mezi lidmi.
61. Svou sílu vydal do zajetí, svou nádheru do ruky protivníka.
62. Svůj lid vydal meči, na své dědictví se rozhněval.
63. Jejich mládence pozřel oheň a jejich panny nebyly chváleny.
64. Jejich kněží padli mečem a jejich vdovy neplakaly.
65. Pak Panovník procitl -- jako kdyby spal -- jako hrdina rozjařený vínem.
66. Pobíjel své protivníky zezadu, uvedl na ně věčnou potupu.
67. Pohrdl stanem Josefovým, kmen Efrajimův si nevyvolil,
68. nýbrž zvolil si kmen Judův, horu Sijón, kterou si zamiloval.
69. Svou svatyni zbudoval jako něco vznešeného, jako zemi, kterou založil navěky.
70. Vyvolil si Davida, svého otroka. Vzal ho od ovčích ohrad,
71. přivedl ho od ovcí s jehňaty, aby pásl Jákoba, jeho lid, Izraele, jeho dědictví.
72. I pásl je s bezúhonným srdcem a vodil je svou zkušenou rukou.