4. Neboť ty jsi má skála a má tvrz! Pro své jméno mě tedy veď a posiluj!
5. Vyveď mě z léčky, kterou mi nastražili. Vždyť tys má záštita!
6. Do tvých rukou poroučím svého ducha. Ty jsi mě vykoupil, Hospodine, Bože pravý.
7. Nenávidím ty, kdo se oddávají klamným nicotnostem. Já spoléhám na Hospodina.
8. Budu jásat, budu se radovat v tvém milosrdenství, neboť jsi pohleděl na mé soužení a znáš úzkosti mé duše.
9. Nevydal jsi mě do ruky nepřátel, mé nohy jsi postavil na rovné zemi.
10. Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť je mi úzko. Trápením mi slábne zrak, duše i tělo.
11. Život mi pomíjí žalem, mé roky vzdycháním, pro mé provinění ochabuje má síla a mé kosti slábnou.
12. Pro všechny své nepřátele jsem se stal potupou, zvláště pro své sousedy, pro své známé předmětem hrůzy; ti, kdo mě venku vidí, přede mnou prchají.
13. Vypadl jsem jim ze srdce jako mrtvý, jsem jako rozbitá nádoba.
14. Slyším mnoho pomluv, všude kolem hrůza! Když se proti mně radí, zvažují, jak mě připravit o život.
15. Já však doufám v tebe, Hospodine! Řekl jsem: Tys můj Bůh!
16. Mé časy jsou ve tvé ruce. Vysvoboď mě z ruky mých nepřátel a od těch, kdo mě pronásledují!