17. Rozjasni svou tvář nad svým otrokem, zachraň mě svým milosrdenstvím!
18. Hospodine, kéž nejsem zahanben -- vždyť jsem volal k tobě! Kéž jsou zahanbeni ničemové, kéž zmlknou v podsvětí!
19. Kéž oněmí lživé rty, které mluví o spravedlivém drze, povýšeně a pohrdavě!
20. Jak velká je dobrota, kterou chováš vůči těm, kdo se tě bojí! Před lidskými syny ji prokazuješ těm, kdo v tobě hledají útočiště.
21. Skrýváš je v úkrytu své přítomnosti před lidskými intrikami, schováváš je v stánku před svárlivými jazyky.
22. Požehnán buď Hospodin, neboť mě udivil svým milosrdenstvím v obleženém městě.
23. Když jsem se unáhlil, řekl jsem, že jsem zapuzen od tvých očí. Tys ale vyslyšel mé úpěnlivé prosby, když jsem k tobě volal.
24. Milujte Hospodina, všichni jeho věrní! Pravdivé lidi Hospodin střeží, leč odplácí plně těm, kdo jednají povýšeně.
25. Buďte pevní a posilněte svá srdce, všichni, kdo očekáváte na Hospodina!