15. Kéž jsou před Hospodinem ustavičně; kéž je ze země vyhlazena jejich památka,
16. protože nepamatoval, že má prokazovat milosrdenství, pronásledoval člověka chudého a nuzného a zkroušeného v srdci chtěl usmrtit.
17. Miloval proklínání, ať na něj přijde! Neměl zalíbení v žehnání, ať se mu vzdálí!
18. Oblékal proklínání jako šaty, kéž mu zalije nitro jako voda; kéž je mu jako olej v kostech.
19. Ať je mu jako roucho, kterým se halí, jako opasek, kterým je stále přepásán.
20. To ať je odměnou od Hospodina těm, kdo mě obviňují, těm, kdo svolávají zlo na mou duši.
21. Ty však, Panovníku Hospodine, jednej se mnou kvůli svému jménu, vždyť tvé milosrdenství je dobré -- vysvoboď mě!
22. Vždyť jsem chudý a nuzný, v mém nitru je zraněné srdce.
23. Scházím jako stín, který se prodlužuje, setřásli mě jako kobylku.
24. Kolena mi klesají postem, mé tělo hubne, ztrácí tuk.
25. Jsem jim jen pro potupu, když mě uvidí, potřásají hlavou.
26. Pomoz mi, Hospodine, můj Bože! Zachraň mě podle svého milosrdenství!