1. když uzdravuji Izrael, je zjevena Efrajimova vina a zlo Samaří. Neboť podvádějí, zloděj proniká do domu, na ulici vtrhla loupežná horda.
2. Nemyslí na to, že pamatuji na všechno jejich zlo. Nyní je jejich činy obklopují, jsou přede mnou.
3. Svým zlem dělá radost králi a svými podvody knížatům.
4. Všichni jsou cizoložníci; jsou jako rozpálená pec, kterou pekař přestane rozdmýchávat od zadělání těsta až do jeho vykynutí.
5. V den našeho krále onemocněla knížata rozpálená vínem. Bude vztahovat svou ruku s posměvači.
6. Vždyť jejich srdce jsou podpálena lstí jako pec, jejich hněv spí celou noc, ráno plane jako plápolající oheň.
7. Všichni jsou rozpáleni jako pec, požírají své soudce. Všichni jejich králové padli, nikdo z nich ke mně nevolá.
8. Efrajim se mísí mezi národy, Efrajim se stal neobráceným chlebem.
9. Cizinci pohlcují jeho sílu, a on to neví, vplížily se mu také šediny, a on to neví.
10. Pýcha Izraele svědčí proti němu, ale neobracejí se k Hospodinu, svému Bohu, ani po tom všem ho nehledají.
11. Efrajim je jako holubice, nezkušená a bez rozumu. Volají po Egyptu, chodí do Asýrie.
12. Když půjdou, rozprostřu nad nimi svou síť, svrhnu je jako nebeské ptactvo, napravím je, jak bylo oznámeno jejich shromáždění.
13. Běda jim, že ode mě uletěli! Zkáza na ně, že se proti mně vzbouřili! Já jsem je chtěl vykoupit, ale oni proti mně mluvili lži.
14. Nevolali ke mně o pomoc ve svém srdci, ale naříkali na svých ložích. Zasazují si rány kvůli obilí a novému vínu a odvracejí se ode mě.
15. Já jsem je napravoval a posiloval jejich paže, oni však proti mně vymýšlejí zlo.
16. Obracejí se, ale ne ke mně, jsou jako záludný luk. Jejich knížata padnou mečem pro svůj hněvivý jazyk. To jim bude v egyptské zemi ku posměchu.