1. Když Efrajim mluvil, nastalo zděšení; byl vyvýšen v Izraeli, provinil se však s Baalem a zemřel.
2. Nyní dále hřeší, dělají si slitou modlu ze svého stříbra, podle své zručnosti modlářské zpodobeniny; všechny jsou dílem řemeslníků. Říkají o nich: Ti, kdo obětují, líbají telata!
3. Proto budou jako ranní oblak a jako rosa, která brzy odchází, jako plevy odváté z humna, jako kouř z komína.
4. Ale já jsem Hospodin, tvůj Bůh, z egyptské země. Neznáš Boha kromě mě, mimo mě jiný zachránce není.
5. Já jsem tě pásl v pustině, ve velmi vyprahlé zemi.
6. Když jsem je pásl, nasytili se. Nasytili se a pozdvihlo se jejich srdce, proto na mě zapomněli.
7. Stanu se pro ně lvem, budu číhat u cesty jako leopard.
8. Napadnu je jako medvědice zbavená mláďat, rozervu jim hruď, sežeru je tam jako lvice, rozsápu je jako polní zvěř.
9. Zničím tě, Izraeli, neboť kdo ti pomůže?
10. Kde je tedy tvůj král, aby tě zachránil ve všech tvých městech? A kde jsou tví soudcové, o nichž jsi řekl: Dej mi krále a knížata?
11. Dal jsem ti krále ve svém hněvu a vezmu ho ve svém rozhořčení.
12. Efrajimova vina je svázána, jeho hřích je bezpečně uschován.
13. Přijdou kvůli němu porodní bolesti, on je však nemoudrý syn, neboť v pravý čas nevejde do rodidel.
14. Mám je vyplatit z moci podsvětí? Mám je vykoupit ze smrti? Smrti, kde je tvá morová rána? Podsvětí, kde je tvůj osten? Soucit je ukryt před mým zrakem.
15. Ačkoliv vzkvétá jako rákosí, přijde východní vítr, Hospodinův vítr zavane z pustiny; jeho pramen vyschne, vyprahne jeho zdroj; vyplení jeho poklady, všechny vzácné předměty.