17. Jestliže ho udeří kamenem, kterým je možno usmrtit, a on skutečně zemře, je vrahem; ten vrah bude jistě usmrcen.
18. Anebo jestliže ho udeří dřevěným předmětem, kterým je možno usmrtit, a on skutečně zemře, je vrahem; ten vrah bude jistě usmrcen.
19. Vraha usmrtí krevní mstitel; jakmile ho potká, usmrtí ho.
20. Jestliže někdo srazí někoho z nenávisti či na něj hodí něco se zlým úmyslem, takže zemře,
21. anebo jej z nepřátelství udeří rukou, takže zemře, ten, kdo zabil, bude jistě usmrcen, je vrahem. Krevní mstitel toho vraha usmrtí, jakmile ho potká.
22. Jestliže však někdo srazí někoho náhle bez nepřátelství či na něj hodí jakýkoliv předmět bez zlého úmyslu
23. anebo na něj nechá z nepozornosti padnout jakýkoliv kámen, kterým je možno usmrtit, takže zemře, ačkoliv nebyl jeho nepřítelem a neusiloval o jeho zlo,
24. tehdy bude pospolitost soudit mezi tím, kdo zabil, a krevním mstitelem podle těchto právních nařízení.
25. Pospolitost vysvobodí vraha z ruky krevního mstitele a pospolitost jej přivede zpět do jeho útočištného města, kam utekl. V něm zůstane do smrti velekněze, který byl pomazán posvátným olejem.
26. Jestliže však vrah vyjde z území svého útočištného města, kam utekl,
27. a dopadne jej krevní mstitel mimo území jeho útočištného města, pokud krevní mstitel vraha zabije, není na něm krev,
28. neboť vrah musí zůstat ve svém útočištném městě až do smrti velekněze a teprve po smrti velekněze se může vrátit do země svého vlastnictví.
29. Toto bude vaše právní ustanovení pro všechna vaše pokolení ve všech vašich sídlech.
30. Kdokoliv by zabil člověka, podle svědectví svědků bude ten vrah zabit. Jeden svědek nebude vypovídat proti člověku, aby byl usmrcen.