1. Hospodin promluvil k Mojžíšovi v moábských stepích u Jordánu naproti Jerichu:
2. Přikaž synům Izraele, aby dali Lévijcům ze svého dědičného vlastnictví města k bydlení. A také dejte Lévijcům pastviny okolo měst.
3. Města budou pro ně k bydlení a jejich pastviny budou pro jejich dobytek, jejich stáda a pro všechna jejich zvířata.
4. Městské pastviny, které dáte Lévijcům, budou sahat tisíc loket na všechny strany od městské zdi.
5. Venku za městem odměříte dva tisíce loket na stranu východní, dva tisíce loket na stranu jižní, dva tisíce loket na stranu západní, dva tisíce loket na stranu severní a město bude uprostřed. To budou jejich městské pastviny.
6. Města, která dáte Lévijcům, budou zahrnovat šest útočištných měst, která ustanovíte, aby tam mohl utéct vrah, a k nim přidáte dvaačtyřicet dalších měst.
7. Všech měst, která dáte Lévijcům, bude osmačtyřicet; města sama a jejich pastviny.
8. Co se týče měst, která dáte z vlastnictví synů Izraele, od velkého dáte více a od menšího dáte méně; každý dá ze svých měst Lévijcům podle svého dědictví, které obdrží.
9. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
10. Promluv k synům Izraele a řekni jim: Až projdete Jordánem do kenaanské země,
11. zřídíte si města, která budou vašimi útočištnými městy, kam bude moci utéct vrah, který nedopatřením zabil člověka.
12. Ta města vám budou útočištěm před mstitelem, takže vrah nezemře, dokud se nepostaví před pospolitostí k soudu.
13. Toto jsou města, která ustanovíte: budete mít šest útočištných měst.
14. Tři města ustanovíte na druhé straně Jordánu a tři města ustanovíte v kenaanské zemi; to budou útočištná města.
15. Pro syny Izraele, pro hosta i pro příchozího mezi nimi bude těchto šest měst útočištěm, aby tam mohl utéct každý, kdo nedopatřením zabil člověka.
16. Jestliže ho udeří železným předmětem, takže zemře, je vrahem; ten vrah bude jistě usmrcen.
17. Jestliže ho udeří kamenem, kterým je možno usmrtit, a on skutečně zemře, je vrahem; ten vrah bude jistě usmrcen.
18. Anebo jestliže ho udeří dřevěným předmětem, kterým je možno usmrtit, a on skutečně zemře, je vrahem; ten vrah bude jistě usmrcen.
19. Vraha usmrtí krevní mstitel; jakmile ho potká, usmrtí ho.
20. Jestliže někdo srazí někoho z nenávisti či na něj hodí něco se zlým úmyslem, takže zemře,
21. anebo jej z nepřátelství udeří rukou, takže zemře, ten, kdo zabil, bude jistě usmrcen, je vrahem. Krevní mstitel toho vraha usmrtí, jakmile ho potká.
22. Jestliže však někdo srazí někoho náhle bez nepřátelství či na něj hodí jakýkoliv předmět bez zlého úmyslu
23. anebo na něj nechá z nepozornosti padnout jakýkoliv kámen, kterým je možno usmrtit, takže zemře, ačkoliv nebyl jeho nepřítelem a neusiloval o jeho zlo,
24. tehdy bude pospolitost soudit mezi tím, kdo zabil, a krevním mstitelem podle těchto právních nařízení.
25. Pospolitost vysvobodí vraha z ruky krevního mstitele a pospolitost jej přivede zpět do jeho útočištného města, kam utekl. V něm zůstane do smrti velekněze, který byl pomazán posvátným olejem.
26. Jestliže však vrah vyjde z území svého útočištného města, kam utekl,
27. a dopadne jej krevní mstitel mimo území jeho útočištného města, pokud krevní mstitel vraha zabije, není na něm krev,
28. neboť vrah musí zůstat ve svém útočištném městě až do smrti velekněze a teprve po smrti velekněze se může vrátit do země svého vlastnictví.
29. Toto bude vaše právní ustanovení pro všechna vaše pokolení ve všech vašich sídlech.
30. Kdokoliv by zabil člověka, podle svědectví svědků bude ten vrah zabit. Jeden svědek nebude vypovídat proti člověku, aby byl usmrcen.
31. Nevezmete výkupné za život vraha. Je to ničema vinný smrtí; jistě bude usmrcen.
32. Nevezmete výkupné za toho, který utekl do svého útočištného města, aby se mohl vrátit a bydlet ve své zemi před smrtí velekněze.
33. Neznesvětíte zemi, ve které jste, neboť krev znesvěcuje zemi a země nebude usmířena za krev, která v ní byla vylita, jinak než krví toho, kdo ji prolil.
34. Neznečistíš zemi, ve které sídlíte, v níž já přebývám, neboť já Hospodin přebývám uprostřed synů Izraele.