3. Jakmile učiníš slib Bohu, neváhej ho splnit, protože nemá zalíbení v hlupácích. Co slíbíš, to splň.
4. Je lepší, když neslíbíš, než když slíbíš a nesplníš.
5. Nedovol svým ústům, aby sváděla tvé tělo ke hříchu, a neříkej v přítomnosti anděla, že to bylo nedopatření. Proč se má Bůh hněvat na to, co říkáš, a zničit dílo tvých rukou?
6. Vždyť při množství snů se množí i marnosti a řeči. Ty se však boj Boha.
7. Uvidíšli v provincii útlak chudého a znásilnění práva a spravedlnosti, nebuď tou zvůlí ohromený. Vždyť vysoce postavený střeží jiného vysoce postaveného a nad nimi jsou ještě výše postavení.
8. Ale přes to všechno je země užitečná; polem je obsloužen i král.
9. Kdo miluje stříbro, stříbra se nenasytí a kdo miluje bohatství, nenasytí se výnosem. Také toto je marnost.
10. Když se rozmnožil blahobyt, byli i mnozí, kteří jej požírali. Jaký prospěch z toho měl jeho vlastník, než jen pohled svých očí?