3. Temnotě určuje konec a zkoumá temný kámen v nejhlubší tmě po nejzazší mez.
4. Prorazil šachtu údolím daleko od místa, kde pobývá člověk. Zapomenutí lidskou nohou houpou se na laně, daleko od člověka se klátí.
5. Země, z níž vzchází úroda, je zespodu převrácena jakoby ohněm.
6. Její kameny jsou nalezištěm safírů, obsahuje zlatý prach.
7. Pěšinu k němu, tu dravec nezná, ani oko luňáka černého ji nezahlédlo.
8. Pyšná mláďata po ní nešlapala, lev po ní nevlekl kořist.
9. Člověk svou rukou sáhl na křemen, hory od základů převrátil.
10. Vyrubal kanály ve skalách, jeho oko vidělo kdejakou drahocennost.