20. Zapomene na něho matčino lůno, larvám se stal sladkým, už nebude připomínán. Zvrácenost bude jako strom zlomena.
21. Vyjídá neplodnou, která nerodila, a vdově neprokazuje dobro.
22. Zachovává vznešené svou silou. Povstane a nikdo si není jist životem.
23. Dopřeje mu uchýlit se do bezpečí a člověk se spolehne. Jeho oči bdí nad jejich cestami.
24. Nakrátko jsou pozdviženi a již nejsou, budou sehnuti, uzavřou se jako všichni ostatní. Zvadnou jako vršek klasu.
25. A pokud tomu tak přece není, kdo mě usvědčí ze lži a obrátí můj výrok v nic?