9. Rozpomeň se přece, že jsi mě udělal jako hlínu a do prachu mě zase chceš vrátit.
10. Cožpak mě nesléváš jako mléko a nezahušťuješ jako sýr?
11. Oblékáš mi kůži a maso, proplétáš mě kostmi a šlachami.
12. Daroval jsi mi život a prokázal milosrdenství a tvá starost zachovala mého ducha.
13. Avšak tyto věci jsi uchovával ve svém srdci; vím, že takhle je to s tebou:
14. Kdybych zhřešil, ty mě budeš střežit a pro mou zvrácenost mě nenecháš bez trestu.
15. Kdybych jednal ničemně, běda mi; i kdybych byl spravedlivý, nesmím zvednout hlavu. Jsem nasycen hanbou, pohleď na mé soužení.
16. Až se však povýší, budeš mě lovit jako lev a znovu budeš na mně ukazovat svou obdivuhodnou moc.
17. Znovu proti mně postavíš své svědky, abys vystupňoval svou nespokojenost se mnou. Střídání a množství toho všeho přichází proti mně.
18. Proč jsi mě tedy vyvedl z matčina lůna? Naposled bych vydechl a oko by mě nespatřilo.
19. Byl bych, jako kdybych nebyl. Byl bych odnesen z břicha do hrobu.
20. Cožpak není maličko mých dnů? Přestaň a upusť ode mě, ať maličko pookřeji,
21. dříve než odejdu -- a už se nenavrátím -- do země temnoty a nejhlubší tmy,
22. země temné jako zatmění nejhlubší tmy a bez řádů, kde se rozbřesklo tak, jako by to bylo zatmění.