7. Podle svého poznání víš, že nejednám ničemně, a není, kdo by vysvobodil ze tvé ruky.
8. Tvé ruce mě utvořily a uspořádaly mě spolu se vším okolo. A teď bys mě pohltil?
9. Rozpomeň se přece, že jsi mě udělal jako hlínu a do prachu mě zase chceš vrátit.
10. Cožpak mě nesléváš jako mléko a nezahušťuješ jako sýr?
11. Oblékáš mi kůži a maso, proplétáš mě kostmi a šlachami.
12. Daroval jsi mi život a prokázal milosrdenství a tvá starost zachovala mého ducha.
13. Avšak tyto věci jsi uchovával ve svém srdci; vím, že takhle je to s tebou:
14. Kdybych zhřešil, ty mě budeš střežit a pro mou zvrácenost mě nenecháš bez trestu.
15. Kdybych jednal ničemně, běda mi; i kdybych byl spravedlivý, nesmím zvednout hlavu. Jsem nasycen hanbou, pohleď na mé soužení.
16. Až se však povýší, budeš mě lovit jako lev a znovu budeš na mně ukazovat svou obdivuhodnou moc.
17. Znovu proti mně postavíš své svědky, abys vystupňoval svou nespokojenost se mnou. Střídání a množství toho všeho přichází proti mně.
18. Proč jsi mě tedy vyvedl z matčina lůna? Naposled bych vydechl a oko by mě nespatřilo.