16. I stane se, až se v oněch dnech rozmnožíte a rozplodíte v této zemi, je Hospodinův výrok, nebudou už říkat: Truhla Hospodinovy smlouvy; nepřijde jim na mysl, nebudou si ji připomínat, nebude jim chybět a nebude už zhotovena.
17. V onen čas nazvou Jeruzalém Hospodinovým trůnem a shromáždí se k němu všechny národy kvůli Hospodinovu jménu v Jeruzalémě a nebudou už žít podle svého umíněného a zlého srdce.
18. V oněch dnech půjde dům judský s domem izraelským a přijdou spolu ze severní země do země, kterou jsem dal do dědictví vašim otcům.
19. A já si říkal: Jak rád bych tě zařadil mezi syny a dal ti výbornou zemi, nádherné dědictví zástupů národů! Říkal jsem si, že mě budeš nazývat: Můj otče, a nebudeš se ode mě odvracet.
20. Avšak tak jako žena nevěrně opouští svého druha, tak jste se nevěrně zachovali ke mně, dome izraelský, je Hospodinův výrok.
21. Na holých návrších je slyšet hlas pláče a úpěnlivých proseb synů Izraele, protože zkazili svou cestu a zapomněli na Hospodina, svého Boha.