7. za provinění vaše stejně jako za provinění vašich otců, kteří pálili oběti na horách a hanobili mě na návrších, praví Hospodin. Plně odměřím jejich odměnu do jejich klína.
8. Toto praví Hospodin: Jako když se najde v hroznu víno a řekne se: Nenič ho, protože je v něm požehnání, tak se zachovám kvůli svým otrokům, abych to vše nezničil.
9. Z Jákoba vyvedu símě a z Judy dědice mých hor. Zdědí to moji vyvolení a moji otroci tam budou přebývat.
10. A Šáron bude pastvinou ovcí a údolí Ákór místem odpočinku skotu. To pro můj lid, který mne vyhledává.
11. Ale vás, kdo Hospodina opouštíte, kdo zapomínáte na moji svatou horu, kteří připravujete stůl pro Štěstí a kteří naléváte míšené víno pro Určení,
12. vás jsem určil pro meč: Vy všichni se skloníte k zabití, protože jsem volal a neodpověděli jste, mluvil jsem a neposlouchali jste. Páchali jste to, co je zlé v mých očích, a vybrali jste si to, v čem nemám zalíbení.
13. Proto toto praví Panovník Hospodin: Hle, moji otroci budou jíst, ale vy budete hladovět, hle, moji otroci budou pít, ale vy budete žíznit. Hle, moji otroci se budou radovat, ale vy se budete stydět.
14. Hle, moji otroci budou výskat s radostí v srdci, ale vy budete křičet kvůli bolesti srdce a budete naříkat kvůli zdrcenému duchu.
15. Svoje jméno zanecháte mým vyvoleným k proklínání: Ať tě Panovník Hospodin usmrtí! Ale své otroky Bůh nazve jiným jménem.
16. Kdokoli si bude v zemi žehnat, bude si žehnat v Bohu pravém, a kdo bude v zemi přísahat, bude přísahat v Bohu pravém; ano, budou zapomenuta dřívější soužení a budou ukryta před mýma očima.
17. Neboť hle, tvořím nová nebesa a novou zemi; dřívější věci nebudou připomínány, ani nepřijdou na mysl.
18. Jen se veselte a jásejte až navěky nad tím, co tvořím, neboť hle, tvořím Jeruzalém plný plesání a jeho lid samé veselí.