1. Prorocký výnos o Údolí vidění: Copak je s tebou, že jsi celé vystoupilo na střechy,
2. ty halasné město plné hukotu, město rozjařené? Tvoji pobití nejsou pobití mečem, nezemřeli v boji.
3. Všichni tvoji vůdcové spolu uprchli, byli spoutáni bez výstřelu z luku; všichni tvoji utečenci, již byli nalezeni, byli rovněž spoutáni, ačkoliv utekli daleko.
4. Proto jsem řekl: Nedívejte se na mě, budu hořce plakat; nesnažte se mě potěšit nad zkázou dcery mého lidu.
5. Neboť den porážky, pošlapání a zmatku má Panovník, Hospodin zástupů, v Údolí vidění; den stržení zdi a volání o pomoc k Hoře.
6. Élam pozdvihl toulec -- ve vozech lidé a jezdci; Kír obnažil štít.
7. A stalo se, že tvá nejlepší údolí jsou plná vozů a jezdci se dočista usadili ve tvé bráně.
8. Bylo odkryto Judovo zaštítění; v onen den jsi pohleděl ke zbroji Domu lesa.
9. A viděli jste průlomy ve zdi Davidova města, že je jich mnoho, a shromažďovali jste vodu Dolního rybníka.
10. Spočetli jste jeruzalémské domy a strhli jste domy, abyste opevnili hradby.
11. Mezi dvěma hradbami jste udělali nádrž na vodu Starého rybníka, aniž jste se ohlíželi na jeho Tvůrce, a na toho, který ho již dávno utvořil, jste nehleděli.
12. A v onen den povolal Panovník, Hospodin zástupů, k pláči a ke kvílení, k lysině a k přepásání pytlovinou.
13. A hle! Veselí a radost, zabíjení skotu a porážení ovcí, požírání masa a pití vína: Jezme a pijme, neboť zítra zemřeme.
14. Hospodin zástupů zjevil mému sluchu: Tato vina vám nebude vymazána, dokud nezemřete, praví Panovník, Hospodin zástupů.
15. Toto praví Panovník, Hospodin zástupů: Jdi, zajdi k tomu správci, k Šebnovi, který je ustanoven nad domem, a řekni mu:
16. Co ty tu pohledáváš a za koho se tu máš, že sis tu vytesal hrob? Tesáš nahoře svůj hrob, ve skále si vyměřuješ příbytek?
17. Hle, Hospodin tě odvrhne daleko, člověče, rázně tě popadne,