1. Jákob uslyšel slova Lábanových synů: Jákob vzal všechno, co bylo našeho otce! A z toho, co bylo našeho otce, si nahromadil všechno toto bohatství!
2. I na Lábanově tváři Jákob viděl, že už vůči němu nebyl takový jako dříve.
3. Tu řekl Hospodin Jákobovi: Navrať se do země svých otců a do svého rodiště; já budu s tebou.
4. Jákob si tedy dal zavolat Ráchel a Leu na pole ke svému stádu
5. a řekl jim: Vidím na tváři vašeho otce, že už vůči mně není takový jako dříve, avšak Bůh mého otce byl se mnou.
6. Vy však víte, že jsem vašemu otci sloužil celou svojí silou.
7. Avšak váš otec si ze mne tropil žerty, desetkrát změnil mou mzdu, ale Bůh mu nedovolil mi uškodit.
8. Když řekl: Tvou mzdou budou skvrnité, všechny ovce rodily skvrnité; když řekl: Tvou mzdou budou pruhované, všechny ovce rodily pruhované.
9. Bůh odňal dobytek vašemu otci a dal ho mně.
10. I stalo se v době páření ovcí, že jsem pozvedl oči a ve snu jsem viděl, že berani, kteří skákali na ovce, byli pruhovaní, skvrnití a strakatí.
11. Pak mi Boží anděl ve snu řekl: Jákobe! Odpověděl jsem: Tady jsem.