2. Lidský synu, prorokuj proti izraelským prorokům, kteří prorokují. Řekneš těm, kteří prorokují ze svého srdce: Slyšte Hospodinovo slovo.
3. Toto praví Panovník Hospodin: Běda těm bláznivým prorokům, kteří jdou za svým duchem, aniž by viděli.
4. Jako lišky v troskách jsou tví proroci, Izraeli.
5. Nevstoupili jste do trhlin a nezazdívali jste zeď domu izraelského, aby obstál v boji v den Hospodinův.
6. Viděli klam a lživou věštbu, ti, kdo říkají: Hospodinův výrok. Hospodin je neposlal, a přece očekávali na potvrzení slova.
7. Cožpak jste neviděli klamné vidění a nepronesli jste lživou věštbu? Říkáte: Hospodinův výrok, a já jsem přitom nepromluvil.
8. Proto praví Panovník Hospodin toto: Jelikož mluvíte klam a vidíte lež, proto hle, já jsem proti vám, je výrok Panovníka Hospodina.
9. Má ruka bude proti těm prorokům, kteří vidí klam a kteří věští lež. Nebudou v důvěrném společenství mého lidu, nebudou zapsáni v zápisu domu izraelského ani nevejdou na izraelskou půdu. I poznáte, že já jsem Panovník Hospodin.
10. Jelikož a protože zmátli můj lid slovy: Pokoj! Ale žádný pokoj není. On staví stěnu a hle, oni ji omítají omítkou.
11. Řekni těm, kdo omítají omítkou: Spadne to. Přišel přívalový déšť a vy, kameny jako krupobití, spadnete a bouřlivý vítr to prolomí.
12. A hle, ta zeď spadla. Cožpak vám neřeknou: Kde je ta omítka, kterou jste omítali?
13. Proto praví Panovník Hospodin toto: Prolomím to bouřlivým větrem ve své zlobě, přijde i přívalový déšť v mém hněvu a krupobití kamenů v zlobě, abych s tím skoncoval.
14. Zbořím tu zeď, kterou jste omítali omítkou, srazím ji k zemi a bude odhalen její základ, spadne a vy pominete uprostřed ní. I poznáte, že já jsem Hospodin.