1. Každý velekněz, který je brán z lidí, bývá ustanoven pro lidi v Božích věcech, aby přinášel dary a oběti za hříchy.
2. Dovede být mírný vůči nevědomým a bloudícím, protože i sám je obklopován slabostí.
3. A kvůli ní musí přinášet oběti za hříchy nejen za lid, ale i za sebe.
4. Tuto čest si nikdo nemůže přisvojit sám, nýbrž je povoláván Bohem, jako i Áron.
5. Tak ani Kristus neoslavil sám sebe, když se stal veleknězem, neboť ho jím učinil ten, který mu řekl: "Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil."
6. Jak říká i na jiném místě: "Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova."
7. On ve dnech svého pozemského života s hlasitým křikem a slzami obětoval modlitby a úpěnlivé prosby tomu, který byl mocen ho zachránit ze smrti, a byl vyslyšen pro svou bohabojnost.
8. Ačkoli to byl Syn, naučil se poslušnosti tím, co vytrpěl.
9. I dosáhl dokonalosti a stal se všem, kdo ho poslouchají, původcem věčné záchrany,
10. když ho Bůh prohlásil za velekněze podle řádu Melchisedechova.