1. Každý velekněz, který je brán z lidí, bývá ustanoven pro lidi v Božích věcech, aby přinášel dary a oběti za hříchy.
2. Dovede být mírný vůči nevědomým a bloudícím, protože i sám je obklopován slabostí.
3. A kvůli ní musí přinášet oběti za hříchy nejen za lid, ale i za sebe.
4. Tuto čest si nikdo nemůže přisvojit sám, nýbrž je povoláván Bohem, jako i Áron.
5. Tak ani Kristus neoslavil sám sebe, když se stal veleknězem, neboť ho jím učinil ten, který mu řekl: "Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil."
6. Jak říká i na jiném místě: "Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova."
7. On ve dnech svého pozemského života s hlasitým křikem a slzami obětoval modlitby a úpěnlivé prosby tomu, který byl mocen ho zachránit ze smrti, a byl vyslyšen pro svou bohabojnost.
8. Ačkoli to byl Syn, naučil se poslušnosti tím, co vytrpěl.
9. I dosáhl dokonalosti a stal se všem, kdo ho poslouchají, původcem věčné záchrany,
10. když ho Bůh prohlásil za velekněze podle řádu Melchisedechova.
11. O něm máme mnoho co říci a je to obtížné slovy vysvětlit, protože jste se stali línými ke slyšení.
12. Neboť ačkoliv jste tou dobou měli být učiteli, opět potřebujete, aby vás někdo učil počáteční základy Božích výroků. Stali jste se těmi, kteří potřebují mléko, a ne hutný pokrm.
13. Neboť každý, kdo potřebuje mléko, je nezkušený ve slově spravedlnosti, protože je ještě nemluvně.
14. Pro dokonalé je však tuhý pokrm, pro ty, kteří mají smysly návykem vycvičeny k rozsuzování dobrého a zlého.