15. A mám naději v Bohu, kterou i oni sami chovají, že jistě nastane vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.
16. Proto i já sám se snažím mít vždy bezúhonné svědomí před Bohem i lidmi.
17. Po několika letech jsem přišel, abych odevzdal svému národu almužny a přinesl oběti.
18. A při nich mě našli očištěného v chrámě, ne se zástupem ani s hlukem.
19. Ale někteří Židé z Asie by tu měli být před tebou a žalovat, majíli něco proti mně.
20. Nebo tito sami ať řeknou, jaký zločin [na mně] našli, když jsem stál před veleradou,
21. kromě tohoto jediného výkřiku, který jsem zvolal, když jsem stál mezi nimi: "Pro vzkříšení mrtvých mě dnes soudíte."”
22. Avšak Félix, který byl podrobněji obeznámen s tou Cestou, je odkázal na pozdější dobu. Řekl: “Až přijde velitel Lysias, rozhodnu vaši při.”
23. Nařídil setníkovi, aby byl Pavel střežen, měl mírnou vazbu a aby nikomu z jeho přátel nebylo bráněno mu sloužit.
24. Po několika dnech přišel Félix se svou ženou Drusillou, která byla Židovka. Poslal si pro Pavla a poslechl si od něho o víře v Krista [Ježíše].
25. Když však mluvil o spravedlnosti, sebeovládání a budoucím soudu, Félix se ulekl a řekl: “Pro dnešek můžeš jít, až budu mít čas, zavolám si tě.”
26. Zároveň doufal, že mu Pavel dá peníze. Proto si ho také k sobě volal častěji a rozmlouval s ním.
27. Po uplynutí dvou let se stal Félixovým nástupcem Porcius Festus. A protože se Félix chtěl zavděčit Židům, ponechal Pavla ve vězení.