1. Po pěti dnech sestoupil do Cesareje velekněz Ananiáš s některými staršími a s nějakým Tertullem, právníkem, a ti ohlásili místodržiteli žalobu proti Pavlovi.
2. Když byl Pavel předvolán, Tertullus začal obžalobu: “Tvou zásluhou zakoušíme mnohý pokoj a tvou prozíravostí se u tohoto národa mnohé napravuje.
3. Vždy a všude to přijímáme, vznešený Félixi, s veškerou vděčností.
4. Abych tě však déle nezdržoval, prosím, abys nás se svou obvyklou vlídností krátce vyslechl.
5. Shledali jsme totiž, že tento muž je jako mor, po celém světě mezi všemi Židy vyvolává nepokoje a je vůdcem sekty Nazorejců.
6. Pokusil se dokonce znesvětit chrám. Zmocnili jsme se ho [a chtěli jsme ho soudit podle našeho Zákona.
7. Avšak přišel velitel Lysias, velkým násilím jej vzal z našich rukou
8. a rozkázal, aby jeho žalobci přišli k tobě]. Když ho vyslechneš, sám se můžeš od něho dovědět o tom všem, z čeho jej obviňujeme.”
9. Připojili se i Židé a tvrdili, že je tomu tak.
10. Když mu místodržitel pokynul, aby mluvil, Pavel odpověděl: “Vím, že po mnoho let jsi soudcem v tomto národě, a proto se budu hájit s dobrou myslí.
11. Můžeš se přesvědčit, že tomu není víc než dvanáct dní, kdy jsem vystoupil do Jeruzaléma, abych se poklonil Bohu.
12. A nenalezli mě, že bych s někým rozmlouval nebo vyvolával srocení davu, ani v chrámu ani v synagogách ani ve městě;
13. ani nemohou před tebou dokázat to, z čeho mne nyní žalují.
14. Ale vyznávám ti, že podle té Cesty, kterou nazývají sektou, takto sloužím Bohu svých otců a věřím všemu, co je napsáno v Zákoně a v Prorocích.
15. A mám naději v Bohu, kterou i oni sami chovají, že jistě nastane vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.
16. Proto i já sám se snažím mít vždy bezúhonné svědomí před Bohem i lidmi.
17. Po několika letech jsem přišel, abych odevzdal svému národu almužny a přinesl oběti.
18. A při nich mě našli očištěného v chrámě, ne se zástupem ani s hlukem.
19. Ale někteří Židé z Asie by tu měli být před tebou a žalovat, majíli něco proti mně.
20. Nebo tito sami ať řeknou, jaký zločin [na mně] našli, když jsem stál před veleradou,
21. kromě tohoto jediného výkřiku, který jsem zvolal, když jsem stál mezi nimi: "Pro vzkříšení mrtvých mě dnes soudíte."”
22. Avšak Félix, který byl podrobněji obeznámen s tou Cestou, je odkázal na pozdější dobu. Řekl: “Až přijde velitel Lysias, rozhodnu vaši při.”
23. Nařídil setníkovi, aby byl Pavel střežen, měl mírnou vazbu a aby nikomu z jeho přátel nebylo bráněno mu sloužit.
24. Po několika dnech přišel Félix se svou ženou Drusillou, která byla Židovka. Poslal si pro Pavla a poslechl si od něho o víře v Krista [Ježíše].
25. Když však mluvil o spravedlnosti, sebeovládání a budoucím soudu, Félix se ulekl a řekl: “Pro dnešek můžeš jít, až budu mít čas, zavolám si tě.”
26. Zároveň doufal, že mu Pavel dá peníze. Proto si ho také k sobě volal častěji a rozmlouval s ním.
27. Po uplynutí dvou let se stal Félixovým nástupcem Porcius Festus. A protože se Félix chtěl zavděčit Židům, ponechal Pavla ve vězení.