12. A nenalezli mě, že bych s někým rozmlouval nebo vyvolával srocení davu, ani v chrámu ani v synagogách ani ve městě;
13. ani nemohou před tebou dokázat to, z čeho mne nyní žalují.
14. Ale vyznávám ti, že podle té Cesty, kterou nazývají sektou, takto sloužím Bohu svých otců a věřím všemu, co je napsáno v Zákoně a v Prorocích.
15. A mám naději v Bohu, kterou i oni sami chovají, že jistě nastane vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.
16. Proto i já sám se snažím mít vždy bezúhonné svědomí před Bohem i lidmi.
17. Po několika letech jsem přišel, abych odevzdal svému národu almužny a přinesl oběti.
18. A při nich mě našli očištěného v chrámě, ne se zástupem ani s hlukem.
19. Ale někteří Židé z Asie by tu měli být před tebou a žalovat, majíli něco proti mně.
20. Nebo tito sami ať řeknou, jaký zločin [na mně] našli, když jsem stál před veleradou,
21. kromě tohoto jediného výkřiku, který jsem zvolal, když jsem stál mezi nimi: "Pro vzkříšení mrtvých mě dnes soudíte."”
22. Avšak Félix, který byl podrobněji obeznámen s tou Cestou, je odkázal na pozdější dobu. Řekl: “Až přijde velitel Lysias, rozhodnu vaši při.”
23. Nařídil setníkovi, aby byl Pavel střežen, měl mírnou vazbu a aby nikomu z jeho přátel nebylo bráněno mu sloužit.
24. Po několika dnech přišel Félix se svou ženou Drusillou, která byla Židovka. Poslal si pro Pavla a poslechl si od něho o víře v Krista [Ježíše].
25. Když však mluvil o spravedlnosti, sebeovládání a budoucím soudu, Félix se ulekl a řekl: “Pro dnešek můžeš jít, až budu mít čas, zavolám si tě.”