1. Po pěti dnech sestoupil do Cesareje velekněz Ananiáš s některými staršími a s nějakým Tertullem, právníkem, a ti ohlásili místodržiteli žalobu proti Pavlovi.
2. Když byl Pavel předvolán, Tertullus začal obžalobu: “Tvou zásluhou zakoušíme mnohý pokoj a tvou prozíravostí se u tohoto národa mnohé napravuje.
3. Vždy a všude to přijímáme, vznešený Félixi, s veškerou vděčností.
4. Abych tě však déle nezdržoval, prosím, abys nás se svou obvyklou vlídností krátce vyslechl.
5. Shledali jsme totiž, že tento muž je jako mor, po celém světě mezi všemi Židy vyvolává nepokoje a je vůdcem sekty Nazorejců.
6. Pokusil se dokonce znesvětit chrám. Zmocnili jsme se ho [a chtěli jsme ho soudit podle našeho Zákona.
7. Avšak přišel velitel Lysias, velkým násilím jej vzal z našich rukou
8. a rozkázal, aby jeho žalobci přišli k tobě]. Když ho vyslechneš, sám se můžeš od něho dovědět o tom všem, z čeho jej obviňujeme.”
9. Připojili se i Židé a tvrdili, že je tomu tak.
10. Když mu místodržitel pokynul, aby mluvil, Pavel odpověděl: “Vím, že po mnoho let jsi soudcem v tomto národě, a proto se budu hájit s dobrou myslí.
11. Můžeš se přesvědčit, že tomu není víc než dvanáct dní, kdy jsem vystoupil do Jeruzaléma, abych se poklonil Bohu.