3. A hle, někteří z učitelů Zákona si řekli: “Ten člověk se rouhá!”
4. Ježíš uviděl jejich myšlenky a řekl: “Proč smýšlíte ve svých srdcích zle?
5. Vždyť co je snadnější? Říci: "Odpouštějí se ti hříchy", nebo říci: "Vstaň a choď"?
6. Abyste však věděli, že Syn člověka má pravomoc odpouštět na zemi hříchy …” Tu řekne ochrnutému: “Vstaň, vezmi své lůžko a jdi do svého domu.”
7. A on vstal a odešel do svého domu.
8. Když to uviděly zástupy, zmocnil se jich strach a vzdaly chválu Bohu, který dal lidem takovou pravomoc.
9. A když Ježíš odtamtud odcházel, uviděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: “Následuj mne!” Matouš vstal a následoval ho.
10. A stalo se, když byl Ježíš u stolu v domě, hle, přišlo mnoho celníků a hříšníků, aby stolovali s ním a s jeho učedníky.
11. Když to uviděli farizeové, říkali jeho učedníkům: “Proč váš Učitel jí s celníky a hříšníky?”
12. Když to [Ježíš] uslyšel, řekl [jim]: “Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
13. Jděte a naučte se, co znamená: "Milosrdenství chci, a ne oběť." Neboť jsem nepřišel povolat spravedlivé, ale hříšníky [k pokání].”
14. Tehdy k němu přišli Janovi učedníci a řekli: “Proč se my a farizeové [často] postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?”