18. Co však z úst vychází, vystupuje ze srdce, a to znečišťuje člověka.
19. Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, lživá svědectví, urážky.
20. To jsou věci, které člověka znečišťují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznečišťuje.”
21. Ježíš odtamtud vyšel a odebral se do končin Týru a Sidónu.
22. A hle, z těch končin vyšla nějaká kananejská žena a křičela: “Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Mou dceru zle trápí démon.”
23. Ale on jí neodpověděl ani slovo. I přistoupili k němu jeho učedníci a prosili ho: “Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí!”
24. On řekl: “Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z domu Izraele.”
25. Ona však přišla, klaněla se mu a říkala: “Pane, pomoz mi!”
26. On odpověděl: “Není správné vzít chléb dětem a hodit jej psům.”
27. Ona řekla: “Ano, Pane, ale vždyť i psi jedí z drobtů, které padají se stolu jejich pánů.”
28. Tehdy jí Ježíš odpověděl: “Ó ženo, tvá víra je veliká. Staň se ti, jak chceš.” A od té hodiny byla její dcera uzdravena.
29. A přecházeje odtamtud, prošel Ježíš kolem Galilejského moře, vystoupil na horu a posadil se tam.
30. Tu k němu přišly veliké zástupy, které měly s sebou chromé, slepé, zmrzačené, němé a mnohé jiné. Položili mu je k nohám a on je uzdravil,
31. takže zástup užasl, když viděl, že němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i vzdali chválu Bohu Izraele.