1. A když po několika dnech opět vstoupil do Kafarnaum, rozneslo se, že je doma.
2. A [hned] se shromáždilo mnoho lidí, takže už nebylo místo ani přede dveřmi. A mluvil k nim Slovo.
3. Tu přicházeli lidé a nesli k němu ochrnutého; nesli ho čtyři.
4. A protože ho k němu pro zástup nemohli přinést, odkryli střechu tam, kde byl, prorazili otvor a lehátko, na kterém ochrnutý ležel, spustili dolů.
5. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: “Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny.”
6. Seděli tam někteří z učitelů Zákona a uvažovali ve svých srdcích:
7. “Proč takhle mluví? Rouhá se! Kdo je mocen odpouštět hříchy, neli jediný: Bůh.”
8. Ježíš hned svým duchem poznal, že takto uvažují, a řekl jim: “Proč tak uvažujete ve svých srdcích?
9. Co je snadnější? Říci ochrnutému: "Tvé hříchy jsou odpuštěny", nebo říci: "Vstaň, vezmi své lehátko a choď"?