13. Pán vinice řekl: "Co mám udělat? Pošlu svého milovaného syna; snad se před ním zastydí."
14. Když ho vinaři spatřili, domlouvali se mezi sebou: "To je dědic. Zabijme ho, aby dědictví bylo naše."
15. A vyhodili ho z vinice ven a zabili. Co jim tedy učiní pán vinice?
16. Přijde, zahubí tyto vinaře a vinici dá jiným.” Když to uslyšeli, řekli: “Kéž se tak nestane!”
17. On na ně pohlédl a řekl: “Co tedy znamená to, co je napsáno: "Kámen, který stavitelé po prozkoumání zavrhli, se stal hlavou úhlu."
18. Každý, kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho padne, toho rozdrtí.”
19. V tu hodinu na něj chtěli učitelé Zákona a velekněží vztáhnout ruce, ale báli se lidu. Poznali totiž, že toto podobenství řekl proti nim.
20. Pozorně ho sledovali a poslali špehy, kteří předstírali, že jsou spravedliví, aby ho chytili za slovo, a tak ho mohli vydat vrchnosti a vladařově pravomoci.
21. Otázali se ho: “Učiteli, víme, že správně mluvíš a učíš a nebereš ohled na osobu, ale podle pravdy učíš Boží cestě.
22. Je nám dovoleno dát daň císaři, nebo ne?”
23. Ježíš zpozoroval jejich lstivost a řekl jim:
24. “[Proč mne zkoušíte?] Ukažte mi denár! Čí má obraz a nápis?” Oni řekli: “Císařův.”
25. On jim řekl: “Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.”
26. A nedokázali ho před lidem nachytat v [jeho] řeči; podivili se jeho odpovědi a zmlkli.