14. Pravím vám, že ten sestoupil do svého domu ospravedlněn spíše než onen farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen.”
15. Přinášeli k němu i nemluvňata, aby se jich dotýkal. Když to uviděli učedníci, kárali je.
16. Ježíš si je zavolal a řekl: “Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království.
17. Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.”
18. Jeden z předních mužů se ho otázal: “Dobrý učiteli, co mám učinit, abych získal věčný život?”
19. Ježíš mu řekl: “Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, než jeden: Bůh.
20. Přikázání znáš: Abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal křivé svědectví; cti svého otce i matku.”
21. On řekl: “To všechno zachovávám od [svého] mládí.”
22. Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: “Jedno ti ještě schází: Prodej všechno, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebesích; pak přijď a následuj mne.”
23. Když to uslyšel, velice se zarmoutil, neboť byl velmi bohatý.
24. Když ho Ježíš uviděl, [jak se velice zarmoutil,] řekl: “Jak těžko vcházejí do Božího království ti, kdo mají majetek.
25. Neboť je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.”
26. Ti, kdo to slyšeli, řekli: “A kdo může být zachráněn?”
27. On řekl: “Co je nemožné u lidí, je možné u Boha.”