10. V sobotu učil v jedné synagoze.
11. A hle, byla tam žena, která měla ducha nemoci osmnáct let; byla sehnutá a vůbec se nemohla napřímit.
12. Když ji Ježíš uviděl, zavolal ji a řekl: “Ženo, jsi zproštěna své nemoci”
13. a vložil na ni ruce. Ona se ihnednarovnala a oslavovala Boha.
14. Avšak představený synagogy, rozhněván, že Ježíš uzdravuje v sobotu, říkal zástupu: “Je šest dní, v nichž se má pracovat; v nich tedy přicházejte a buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.”
15. Na to mu Pán řekl: “Pokrytci! Neodvazuje každý z vás v sobotu svého vola nebo osla od žlabu a nevede ho napájet?
16. Tato však, dcera Abrahamova, kterou spoutal Satan, hle, na osmnáct let, neměla být rozvázána z toho pouta v den sobotní?”
17. A když to říkal, všichni jeho protivníci byli zahanbeni, ale celý zástup se radoval nad všemi těmi slavnými činy, které se od něho dály.
18. Říkal tedy: “Čemu se podobá Boží království a k čemu je připodobním?
19. Je podobné zrnu hořčice, které člověk vzal a hodil do své zahrady; vyrostlo, stalo se [velikým] stromem a v jeho větvích se uhnízdili nebeští ptáci.”
20. A opět řekl: “K čemu připodobním Boží království?
21. Je podobné kvasu, který žena vzala a skryla do tří měřic mouky, dokud to všecko nezkvasilo.”
22. A procházel městy a vesnicemi, učil a pokračoval v cestě do Jeruzaléma.
23. Kdosi mu řekl: “Pane, je jen málo těch, kteří jsou zachraňováni?” On jim řekl:
24. “Usilujte vejít úzkými dveřmi, neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou schopni.
25. V tu chvíli, když by hospodář vstal a zavřel dveře, a vy byste zůstali stát venku, začali tlouci na dveře a říkat: "Pane, otevři nám", on vám odpoví: "Neznám vás a nevím, odkud jste."
26. Tehdy začnete říkat: "Jedli jsme před tebou i pili a na našich ulicích jsi učil."