1. Právě v tu dobu byli přítomni někteří, kteří mu vyprávěli o Galilejcích, jejichž krev Pilát smísil s jejich oběťmi.
2. On jim na to řekl: “Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než všichni ostatní Galilejci, když toto vytrpěli?
3. Ne, pravím vám, ale nebudeteli činit pokání, všichni podobně zahynete.
4. Nebo oněch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je; myslíte, že oni byli větší viníci než všichni ostatní lidé, kteří bydlí v Jeruzalémě?
5. Ne, pravím vám, ale nebudeteli činit pokání, všichni právě tak zahynete.”
6. Říkal toto podobenství: “Kdosi měl na své vinici zasazený fíkovník. I přišel na něm hledat ovoce, ale nenalezl.
7. Řekl vinaři: Hle, po tři léta přicházím a hledám ovoce v tomto fíkovníku, a nenalézám. Vytni jej [tedy]! Proč kazí i tu zem?
8. On mu odpověděl: "Pane, ponech ho i tento rok, až jej okopám a pohnojím,
9. neponeseli snad ovoce příště; jestliže ne, vytneš jej."”
10. V sobotu učil v jedné synagoze.
11. A hle, byla tam žena, která měla ducha nemoci osmnáct let; byla sehnutá a vůbec se nemohla napřímit.
12. Když ji Ježíš uviděl, zavolal ji a řekl: “Ženo, jsi zproštěna své nemoci”
13. a vložil na ni ruce. Ona se ihnednarovnala a oslavovala Boha.
14. Avšak představený synagogy, rozhněván, že Ježíš uzdravuje v sobotu, říkal zástupu: “Je šest dní, v nichž se má pracovat; v nich tedy přicházejte a buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.”
15. Na to mu Pán řekl: “Pokrytci! Neodvazuje každý z vás v sobotu svého vola nebo osla od žlabu a nevede ho napájet?
16. Tato však, dcera Abrahamova, kterou spoutal Satan, hle, na osmnáct let, neměla být rozvázána z toho pouta v den sobotní?”
17. A když to říkal, všichni jeho protivníci byli zahanbeni, ale celý zástup se radoval nad všemi těmi slavnými činy, které se od něho dály.
18. Říkal tedy: “Čemu se podobá Boží království a k čemu je připodobním?
19. Je podobné zrnu hořčice, které člověk vzal a hodil do své zahrady; vyrostlo, stalo se [velikým] stromem a v jeho větvích se uhnízdili nebeští ptáci.”
20. A opět řekl: “K čemu připodobním Boží království?
21. Je podobné kvasu, který žena vzala a skryla do tří měřic mouky, dokud to všecko nezkvasilo.”
22. A procházel městy a vesnicemi, učil a pokračoval v cestě do Jeruzaléma.
23. Kdosi mu řekl: “Pane, je jen málo těch, kteří jsou zachraňováni?” On jim řekl:
24. “Usilujte vejít úzkými dveřmi, neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou schopni.
25. V tu chvíli, když by hospodář vstal a zavřel dveře, a vy byste zůstali stát venku, začali tlouci na dveře a říkat: "Pane, otevři nám", on vám odpoví: "Neznám vás a nevím, odkud jste."
26. Tehdy začnete říkat: "Jedli jsme před tebou i pili a na našich ulicích jsi učil."
27. A on vám řekne: "Neznám vás a nevím, odkud jste. Odstupte ode mne všichni činitelé nepravosti!"
28. Tam bude pláč a skřípění zubů, až spatříte Abrahama, Izáka a Jákoba a všechny proroky v Božím království, ale vás vyženou ven.
29. A přijdou mnozí od východu i západu, od severu i jihu a budou stolovat v Božím království.
30. A hle, jsou poslední, kteří budou první, a jsou první, kteří budou poslední.”
31. Právě v tu hodinu přišli někteří farizeové a řekli mu: “Vyjdi a jdi odtud, protože Herodes tě chce zabít.”
32. On jim řekl: “Jděte a řekněte té lišce: Hle, vyháním démony a uzdravuji dnes i zítra, a třetího dne dokonám.
33. Avšak dnes, zítra i pozítří musím pokračovat v cestě, neboť není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém.
34. Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti jako slepice svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste.
35. Hle, váš dům se vám zanechává [pustý]. Pravím vám, že mne zajisté nespatříte, dokud [nepřijde ten den, kdy] řeknete: "Požehnaný, který přichází ve jménu Pána."”