9. Ježíš odpověděl: “Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtá, protože vidí světlo tohoto světa.
10. Kdo však chodí v noci, klopýtá, poněvadž v něm není světlo.”
11. To pověděl a potom jim řekl: “Náš přítel Lazar usnul; ale jdu, abych ho probudil.”
12. Učedníci mu řekli: “Pane, spíli, bude v pořádku.”
13. Ježíš však mluvil o jeho smrti, zatímco oni si mysleli, že mluví o přirozeném spánku.
14. Tehdy jim Ježíš řekl otevřeně: “Lazar zemřel.
15. A kvůli vám se raduji, že jsem tam nebyl, abyste uvěřili. Pojďme k němu.”
16. Tomáš, řečený Didymos, řekl svým spoluučedníkům: “Pojďme i my, ať spolu s ním zemřeme!”
17. Když Ježíš přišel, shledal, že Lazar je již čtyři dny v hrobě.
18. Betanie byla blízko Jeruzaléma, vzdálena asi patnáct stadií.
19. Mnozí z Židů přišli k Martě a Marii, aby je potěšili ve smutku pro [jejich] bratra.
20. Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, vyšla mu vstříc; Marie seděla v domě.
21. Marta Ježíšovi řekla: “Pane, kdybys byl zde, můj bratr by nezemřel.
22. [Ale] i nyní vím, že o cokoli bys Boha požádal, Bůh ti to dá.”
23. Ježíš jí řekl: “Tvůj bratr vstane.”
24. Marta mu řekla: “Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.”
25. Ježíš jí řekl: “Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít.