3. Sestry mu poslaly vzkaz: “Pane, hle, ten, kterého máš rád, je nemocen.”
4. Když to Ježíš uslyšel, řekl: “Tato nemoc není k smrti, ale k Boží slávě, aby Boží Syn byl skrze ni oslaven.”
5. Ježíš miloval Martu i její sestru a Lazara.
6. Když uslyšel, že je Lazar nemocen, zůstal ještě dva dny na místě, kde byl.
7. Až potom řekl učedníkům: “Pojďme opět do Judska.”
8. Učedníci mu řekli: “Rabbi, teď tě Židé chtěli ukamenovat, a zase tam chceš jít?”
9. Ježíš odpověděl: “Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtá, protože vidí světlo tohoto světa.
10. Kdo však chodí v noci, klopýtá, poněvadž v něm není světlo.”
11. To pověděl a potom jim řekl: “Náš přítel Lazar usnul; ale jdu, abych ho probudil.”
12. Učedníci mu řekli: “Pane, spíli, bude v pořádku.”
13. Ježíš však mluvil o jeho smrti, zatímco oni si mysleli, že mluví o přirozeném spánku.
14. Tehdy jim Ježíš řekl otevřeně: “Lazar zemřel.
15. A kvůli vám se raduji, že jsem tam nebyl, abyste uvěřili. Pojďme k němu.”
16. Tomáš, řečený Didymos, řekl svým spoluučedníkům: “Pojďme i my, ať spolu s ním zemřeme!”
17. Když Ježíš přišel, shledal, že Lazar je již čtyři dny v hrobě.
18. Betanie byla blízko Jeruzaléma, vzdálena asi patnáct stadií.
19. Mnozí z Židů přišli k Martě a Marii, aby je potěšili ve smutku pro [jejich] bratra.