7. Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8. Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9. Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10. Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11. Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12. Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13. Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14. Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15. Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16. A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17. Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18. Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.