kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21
  22. 22
  23. 23
  24. 24
  25. 25
  26. 26
  27. 27
  28. 28
  29. 29
  30. 30
  31. 31
  32. 32
  33. 33
  34. 34
  35. 35
  36. 36
  37. 37
  38. 38
  39. 39
  40. 40
  41. 41
  42. 42
  43. 43
  44. 44
  45. 45
  46. 46
  47. 47
  48. 48
  49. 49
  50. 50
  51. 51
  52. 52
  53. 53
  54. 54
  55. 55
  56. 56
  57. 57
  58. 58
  59. 59
  60. 60
  61. 61
  62. 62
  63. 63
  64. 64
  65. 65
  66. 66
  67. 67
  68. 68
  69. 69
  70. 70
  71. 71
  72. 72
  73. 73
  74. 74
  75. 75
  76. 76
  77. 77
  78. 78
  79. 79
  80. 80
  81. 81
  82. 82
  83. 83
  84. 84
  85. 85
  86. 86
  87. 87
  88. 88
  89. 89
  90. 90
  91. 91
  92. 92
  93. 93
  94. 94
  95. 95
  96. 96
  97. 97
  98. 98
  99. 99
  100. 100
  101. 101
  102. 102
  103. 103
  104. 104
  105. 105
  106. 106
  107. 107
  108. 108
  109. 109
  110. 110
  111. 111
  112. 112
  113. 113
  114. 114
  115. 115
  116. 116
  117. 117
  118. 118
  119. 119
  120. 120
  121. 121
  122. 122
  123. 123
  124. 124
  125. 125
  126. 126
  127. 127
  128. 128
  129. 129
  130. 130
  131. 131
  132. 132
  133. 133
  134. 134
  135. 135
  136. 136
  137. 137
  138. 138
  139. 139
  140. 140
  141. 141
  142. 142
  143. 143
  144. 144
  145. 145
  146. 146
  147. 147
  148. 148
  149. 149
  150. 150

Starý Zákon

Nový Zákon

Žalmy 132 Bible Kralická 1613 (CSBKR)

1. Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,

2. Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:

3. Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,

4. Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,

5. Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.

6. Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.

7. Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.

8. Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.

9. Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.

10. Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.

11. Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.

12. Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.

13. Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:

14. Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.

15. Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,

16. A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.

17. Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.

18. Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.