13. Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
14. Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
15. Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
16. Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
17. Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
18. Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
19. Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
20. Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
21. Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
22. A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
23. Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
24. Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
25. Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
26. Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
27. Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
28. Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.