7. Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
8. Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
9. Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
10. Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
11. Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
12. Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
13. Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
14. Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
15. Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
16. Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
17. Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
18. Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.