kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21
  22. 22
  23. 23
  24. 24
  25. 25
  26. 26
  27. 27
  28. 28
  29. 29
  30. 30
  31. 31
  32. 32
  33. 33
  34. 34
  35. 35
  36. 36
  37. 37
  38. 38
  39. 39
  40. 40
  41. 41
  42. 42

Starý Zákon

Nový Zákon

Job 5 Bible Kralická 1613 (CSBKR)

1. Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?

2. Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.

3. Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:

4. Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.

5. Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.

6. Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.

7. Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.

8. Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,

9. Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,

10. Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,

11. Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,

12. Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,

13. Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.

14. Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.

15. Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.

16. Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.

17. Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.

18. Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.

19. Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.

20. V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.

21. Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.

22. Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.

23. Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.

24. A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.

25. Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.

26. Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.

27. Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.