11. Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
12. Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
13. Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
14. Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
15. Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
16. Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
17. Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
18. Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
19. Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
20. V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
21. Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
22. Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
23. Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
24. A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
25. Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.