Starý Zákon

Nový Zákon

Job 29:12-24 Bible Kralická 1613 (CSBKR)

12. Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.

13. Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.

14. V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.

15. Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.

16. Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.

17. A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.

18. A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.

19. Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.

20. Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.

21. Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.

22. Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.

23. Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.

24. Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.

Přečtěte si kompletní kapitolu Job 29