3. I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
4. Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
5. Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
6. Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
7. Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
8. Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
9. Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
10. V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
11. Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
12. Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
13. Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
14. Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
15. Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.