16. I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
17. Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
18. Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
19. Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
20. I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání?
21. Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
22. To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
23. V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
24. Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
25. I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
26. Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
27. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
28. Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
29. I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
30. Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
31. O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
32. Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
33. A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
34. Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.