1. V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim:
2. Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli.
3. A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli.
4. Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?
5. I otázal se jich: Kolik chlebů máte? A oni řekli: Sedm.
6. I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup.
7. A měli také rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti.
8. I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů.
9. Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I rozpustil je.
10. Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských.
11. I vyšli farizeové a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho.
12. A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.
13. A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se přes moře.
14. I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.
15. Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova.
16. I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme.
17. A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani rozumíte? Ještě máte oslepené srdce vaše?
18. Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte,