10. Zradoval jsem se v Pánu velice z toho, že již opět zase rozzelenala se péče vaše o mne. Načež bezpochyby i prve myslili jste, ale nedostalo se vám příhodného času.
11. Ne proto, že bych jakou nouzi měl, toto pravím; nebo já naučil jsem se dosti míti na tom, což mám.
12. Umímť i snížen býti, umím také i hojnost míti; všudy a ve všech věcech pocvičen jsem, i nasycen býti i lačněti, i hojnost míti i nouzi trpěti.
13. Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje.
14. Avšak dobře jste učinili, účastni byvše mého soužení.
15. Víte pak i vy, Filipenští, že při počátku evangelium, když jsem šel z Macedonie, žádný sbor neudělil mi z strany dání a vzetí, než vy sami.
16. Ano i do Tesaloniky jednou i po druhé, čehož jsem potřeboval, poslali jste mi.
17. Ne protože bych hledal darů, ale hledám užitku hojného k vašemu prospěchu.
18. Přijalť jsem pak všecko, a hojněť mám, naplněnť jsem již, vzav od Epafrodita to, což posláno bylo od vás, k vůni sladkosti, obět vzácnou a libou Bohu.
19. Bůh pak můj naplníť všelikou potřebu vaši podle bohatství svého slavně v Kristu Ježíši.
20. Bohu pak a Otci našemu sláva na věky věků. Amen.
21. Pozdravtež všech svatých v Kristu Ježíši. Pozdravujíť vás bratří, kteříž jsou se mnou.
22. Pozdravujíť vás všickni svatí, zvláště pak ti, kteříž jsou z domu císařova.
23. Milost Pána našeho Jezukrista se všemi vámi. Amen. List tento k Filipenským psán jest z Říma po Epafroditovi.