22. Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,
23. Obnoviti se pak duchem mysli vaší,
24. A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.
25. Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové.
26. Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.
27. Nedávejte místa ďáblu.
28. Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému.
29. Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům.
30. A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení.
31. Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,
32. Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.